katetrPlazmaferéza je moderní léčebný postup, při kterém je z krevního oběhu odstraněna převážná část plazmy a nahrazena tzv. náhradním roztokem. Jedná se o mimotělní terapii, která je prováděna v případě škodlivých látek obsažených v plazmě, jež nelze jinak odfiltrovat (nadměrné množství bílkovin, autoprotilátky, aloprotilátky, imunokomplexy, monoklonální proteiny atd.).
Je indikována na léčbu několika nemocí včetně Devicovy choroby a užití plazmaferézy na léčbu roztroušené sklerózy mozkomíšní nebývá obvyklé, ale setkat se s ní můžete.

Hned na začátku vyvrátím jeden omyl – výměna plazmy neznamená, že je celá vaše plazma nahrazována plazmou dárců! V nové plazmě je pouze část skutečně lidská (konkrétně albumin, jež je z dárcovské plazmy získáván) a zbytek tvoří Ringerův roztok, který se lidské plazmě podobá. Všichni dárci jsou důsledně prověřeni na přenosné choroby, takže není nutné mít obavy. Zmíněné „namixování“ je především z důvodu možné alergické reakce příjemce, které toto upravení eliminuje.

Příprava na vlastní plazmaferézu

Před vlastní plazmaferézou není nutná žádná příprava. Pouze pacienti, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem, budou od lékaře upozorněni, aby večer a ráno před výkonem, nebrali léky pro léčbu vysokého tlaku (o které konkrétní léky se jedná, vám sdělí lékař).

Na začátku je nutno zavést katetr. Zavádí se do centrální žíly, nejčastěji horní duté žíly (žíla podklíčková, krční), případně dolní duté žíly (žíla stehenní), která je užita jen v krajním případě. Tyto žíly jsou dostatečně silné, aby do nich bylo možné aplikovat velké množství tekutin a koncentrovaných roztoků, které by svým objemem mohly slabší žíly poškodit. Kanylace centrálního žilního systému značně zvyšuje komfort pacienta. Po samotné kanylaci není pacient nijak výrazně omezen, pouze ležení a spánek v poloze na břiše nejsou dost dobře možné a při koupání se nesmí zavedený katetr namočit.

Výkon je proveden v leže na zádech. Lékař zvolí nejvhodnější žílu a za sterilních podmínek a užití jednorázových pomůcek provede místní znecitlivění a punkci příslušné žíly – vsune jehlu, pak dilatátor (kovový vodič), který pomáhá rozšíření úzkých míst, pak jehlu vyndá ven a dovnitř po dilatátoru zavede katetr (kanyla z umělého materiálu), vytáhne kovový vodič a katetr zasouvá dutou žilou až na příslušné místo (u podklíčkové žíly tedy až k srdci). Následně kanylu připevní dvěma stehy ke kůži. Správné uložení katetru se zkontroluje rentgenovým snímkem. A nyní je pacient připraven k plazmaferéze.

Vlastní plazmaferéza

Celý proces není nijak bolestivý. Výměna plazmy se dělá jednou za dva dny a trvá cca dvě hodiny. Spočívá v postupném odčerpávání krve skrze katetr, jejím filtrování na plazmu a krevní tělíska, a jejich následnému vrácení spolu s novou plazmou zpět do těla. Nic z toho necítíte. Jen vedle vás žbluňká přístroj – separátor, který to celé dělá. Během výměny je vám podána látka na zředění krve, pravidelně měřen tlak a můžete se cítit lehce unaveni, ale to je tak celé.

Při výměně se objem liší dle hmotnosti pacienta a hematokritu (procentuální vyjádření objemu erytrocytů v jednotce krve). Tělu se dodává v nové plazmě Albumin – lidská bílkovina, jeden z proteinů krevní plazmy, který tvoří 60 % všech plazmatických bílkovin. Kromě krve se vyskytuje také v dalších tělních tekutinách, jako je tkáňový a mozkomíšní mok. Je důležitý hlavně při transportu různých látek krví a pomáhá udržet stálé vnitřní prostředí organismu.

Z mé osobní zkušenosti – při plazmaferéze mi měnili objem 4.200ml, z čehož 800ml tvořil Albumin a zbylých 3.400ml pak Ringerův roztok (druh izotonického fyziologického roztoku s obsahem iontů sodíku a chloru, který nahrazuje přirozené biologické prostředí; oproti fyziologickému roztoku lépe simuluje složení krevní plasmy, čehož se dosahuje přídavkem iontů draslíku a vápníku). Kontinuálně, tedy průběžně, u mě vyměnili 2.000 jednotek za hodinu.

Po poslední plazmaferéze

Když je celý proces u konce, tedy poslední den pobytu v nemocnici, vyndání katetru spočívá jen v odstranění stehů a rychlém vytažení celé hadičky. A to už nebolí vůbec. Pak dostanete na místo rány spoustu buničiny, protože to opravdu hodně krvácí (aby taky ne, katetr vedl do duté žíly) a navrch ještě pytlík s pískem, který si musíte na daném místě nějakou dobu držet, aby se rána zatáhla. Myslím, že to bylo přibližně čtyři hodiny, ale s jistotou to již nevím ;)

Své zkušenosti a postřehy mohou registrovaní uživatelé vkládat v rámci našeho Diskuzního fóra. Nejzajímavější komentáře zveřejníme na webových stránkách.
Neregistrovaní uživatelé si mají možnost přečíst všechny komentáře na stejném místě.