homeorozhovorPozn. redakce: Setkala jsem se při rozhovoru s „naším dvorním“ homeopatem Petrem Zachariášem, který našim webovým stránkám pomáhá s ucelením informací stran klasické homeopatie. Protože rozhovor byl velmi zajímavý a díky tomu i dlouhý, rozhodli jsme se, kvůli lepší čitelnosti, rozdělit celou konverzaci na několik témat. Pokud patříte mezi příznivce homeopatie, uvedené informace budou pro vás pouhým doplňkem. Ale řadíte-li se mezi skeptiky, doporučujeme si pozorně pročíst všechny články. Nás osobně totiž tento rozhovor o síle účinků homeopatie bez debat přesvědčil.

Úplně ta nejzákladnější otázka – Vy přeci jenom s homeopatií již nějakou dobu pracujete, na internetu se uvádí 12 let, to, předpokládám, je již starší údaj, tedy jak dlouho?

Aktuální údaj by byl 14 let.

Jaký je zájem v rámci naší republiky o homeopatii?

Ukazuje se, že zájem o homeopatii stoupá. Soudím tak podle toho, že když jsem s praxí začínal já, bylo velmi komplikované a pro mnoho mých kolegů, kteří studovali se mnou, téměř nemožné si ji otevřít, zatímco dneska většině studentů, kteří vycházejí z homeopatických škol, pokud opravdu chtějí, se praxi otevřít podaří.

Takže rozhodně stoupající zájem. Znamená to tedy, že česká populace věří homeopatii již více nebo je to zvědavost?

Spíše si myslím, že to je pozitivní zkušenost.

Jaké jsou obtíže, se kterými za vámi lidé nejčastěji přicházejí?

To je hodně široké, protože v homeopatii se nezaměřujeme na jeden konkrétní problém, ale léčíme v podstatě veškeré chronické potíže. O to větší zájem o tuto metodu samozřejmě je. Většinou za námi chodí lidé ve fázi, kdy zjistí, že medicína jim v jejich případě nemá v podstatě co nabídnout.

Když budu konkrétní, tak u nemocí, které medicína charakterizuje jako chronické, zejména u těch funkčních chronických potíží, kde ještě nedošlo k nějakým strukturálním změnám, dosahuje homeopatie největší terapeutické úspěšnosti. Tedy od relativně nezávažných problémů jako je ekzém, alergie a potíže související s alergií, astma apod., přes pokročilejší potíže jako jsou neurologické problémy, psychické obtíže atd. Samozřejmě je nutné podotknout, že ne u každého případu je stejná prognóza, protože prognóza závisí na více faktorech, než pouze na diagnóze, i když samozřejmě diagnóza samotná do velké míry prognózu určuje. Také zdůrazňuji, že spolupráce s lékaři konvenční alopatické medicíny je nezbytná.

Uvedu-li příklad: Často chodí maminky s dětmi, které mají ekzémy. Pokud přijde maminka s dítětem, které ještě není léčeno konvenčně, to znamená, že organismus není dlouhodobě vystaven vlivu kortikoidů nebo jiných silných léků, tak z praxe víme, že co se týká homeopatie, má mnohem lepší prognózu, než je tomu u dětí, které jsou v podstatě „závislé“ na konvenčních lécích. 

Znamená to tedy, že je vhodnější neužívat léčbu alopatickou v kombinaci s homeopatickou?

Z mé zkušenosti je nejefektivnější a nejideálnější v takových případech spolupracovat s lékařem pacienta. Ale buď jak buď, ta negativní věc v tomto ohledu je, že budeme-li se bavit o souběžné léčbě konvenční a homeopatické medicíny, tak ta konvenční vždy nějakým způsobem interferuje s homeopatickou, protože oba přístupy fundamentálně stojí na zcela odlišných principech a jdou proti sobě.

Výjimku v tomto tvoří substituční léčiva (pozn. redakce: Substituční léčiva jsou léčiva, která tělu doplňují látky, jež si samo neumí vytvořit. Např.: tyroxin při poruše štítné žlázy, inzulín u diabetu apod.). Léčba substitučního typu není u homeopatie žádnou překážkou. Naproti tomu léčba supresivního typu, tedy léčba potlačující příznaky, tak ta vždy nějakým způsobem znemožňuje využít plný potenciál homeopatické léčby.šipkahomroz2

Komentáře k tomuto článku mohou registrovaní uživatelé vkládat v rámci našeho Diskuzního fóra. Nejzajímavější komentáře zveřejníme na webových stránkách.
Tato rubrika je v diskusním fóru přístupná jen registrovaným uživatelům.