žena-otázkaMyelin je lipoprotein, který tvoří dvojvrstvy buněčných membrán. Je produkován specializovanými buňkami centrální nervové soustavy (CNS) zvanými oligodendrocyty. Zjednodušeně řečeno se jedná o několikrát stočený výběžek buňky.
Právě myelin je jednou ze základních složek bílé hmoty mozku a míchy. Jeho existence a správná funkce je nezbytně nutná pro fungování centrální nervové soustavy (CNS) a periferní nervové soustavy (PNS).
Tvoří tzv. myelinové pochvy, ochranný izolační obal nervových vláken (neurit, axon), přičemž je vyživuje, chrání a brání přenosu nervového vzruchu na okolní vlákna. Zároveň významně ovlivňuje rychlost přenosu vzruchů ke svalům a smyslovým orgánům. Při jeho poškození se výrazně zpomaluje schopnost nervových vláken přenášet vzruchy. Může dojít nejen k poškození myelinových pochev, ale i k přerušení samotného nervového vlákna a přenos je následně zcela znemožněn (bez myelinové pochvy dochází k odumření nervového vlákna).
Ke zjednodušení si lze nervová vlákna představit jako drát a myelinový obal jako bužírku, nebo vlákna jako vlasec a obal jako korálky na něm navlečené. A poslední představa, které rozumíme snad všichni, lze si myelinovou pochvu představit jako buřtíky.

Vzhledem k tomu, že myelin je celkem prostorově náročný, mají ho pouze nervová vlákna, která by měla být schopna přenášet vzruch dostatečně rychle (např. vlákna ke svalům), přičemž vzruch „přeskakuje“ po zářezech myelinových pochev, což značně zvyšuje jeho rychlost (Ranvierovy zářezy). Vlákna, která předávají vzruch vnitřním orgánům či žlázám, nemají myelinové pochvy, a proto vedou vzruch pomalu, což ale jejich funkci nevadí.

Vlákno, jehož myelinové pochvy jsou zdravé, se nazývá myelinizované, zatímco vlákno, jehož myelinové pochvy jsou porušené, se nazývá demyelinizované.
Díky schopnosti oligodendrocytů dochází k nahrazení rozpadlého myelinu opětovným vytvořením výběžků. Takto „opravená“ buňka se následně nazývá remyelinizovaná. Proces dotvoření myelinu trvá několik týdnů a myelin již nikdy nemá stejnou sílu, jako před poškozením, zářezy jsou blíže u sebe a proto je vedení vzruchu o něco pomalejší.
Nicméně i tato schopnost je značně omezena, protože buňka při tomto procesu ztrácí „sama sebe“ a tím tedy schopnost regenerace. Je-li myelin opakovaně poškozován demyelinizací, buňka se vzdá, ukončí obnovu a v místě poškození dojde ke zpomalení či zrušení přenosu nervového vzruchu a tím logicky i ke zhoršení odpovídající funkce. Opravný proces probíhá v raných fázích onemocnění, opakované ataky na stejném místě tento proces zpomalují a nakonec postižená nervová vlákna obklopí zjizvená tkáň.

Komentáře k tomuto článku mohou registrovaní uživatelé vkládat v rámci našeho Diskuzního fóra. Nejzajímavější komentáře zveřejníme na webových stránkách.
Neregistrovaní uživatelé si mají možnost přečíst všechny komentáře na stejném místě.