muž-odpověďImunitní systém lidského organismu je schopnost organismu chránit své vnitřní prostředí a neporušenost svých buněk a tkání proti vnějším vlivům (př.: mikroorganismy). Cizorodé látky, které jsou schopné vyvolat v organismu imunitní reakci, jsou antigeny – látky nebo buňky, které jsou tělu cizí a tedy potenciálně škodlivé (bílkovina, polysacharid) či patogeny – bakterie, viry (nebuněčné organismy tvořené nukleonovou kyselinou a bílkovinou) nebo jejich části, houby, plísně, pylová zrna atd.

Imunita je:
* nespecifická (přirozená) – je vrozená (geneticky daná), jde o přirozené reakce organismu, které nevyžadují předchozí setkání s antigenem (př.:schopnost monocytů fagocytovat, nepropustnost kůže, produkce pyretik); projevem obrany je většinou zánět
* specifická (získaná) – jde o schopnost specificky reagovat na přítomnost antigenu, je vázána na funkci T a B-lymfocytů, výsledkem je tvorba specifických protilátek nebo buněk schopných reagovat s antigenem, který jejich tvorbu vyvolal, a vznik buněk s imunologickou pamětí => buňky se zvýšenou schopností reakce na stejný antigenní podnět

Co jsou lymfocyty?
Jedná se o krevní tělíska, konkrétně bílé krvinky řazené mezi leukocyty typu agranulocyty (tzn. bílé krvinky, které nemají ve své cytoplazmě obsažena zrna, která jsou barvitelná cytologickými barvivy). V krvi jsou mezi krevními tělísky obsaženy z cca 20-40%, pocházejí z kmenových buněk kostní dřeně a podle funkce se dělí na:

* B-lymfocyty – vykonávají látkovou imunitu – brání tělo proti antigenům či patogenům
* T-lymfocyty – vykonávají buněčnou imunitu – brání tělo proti napadeným či pozměněným buňkám

Komentáře k tomuto článku mohou registrovaní uživatelé vkládat v rámci našeho Diskuzního fóra. Nejzajímavější komentáře zveřejníme na webových stránkách.
Neregistrovaní uživatelé si mají možnost přečíst všechny komentáře na stejném místě.