historieV roce 1965 bylo prokázáno, že buňky, reagující proti myelinu, jsou T-buňky. Ve stejném roce byly publikovány první elektron – mikroskopické studie lézí RS, které ukazují axony částečně či úplně obklopené tenkou vrstvou myelinu – důkaz remyelinizace.

V roce 1969 dochází k první klinické zkoušce léčby RS, kdy je na skupině pacientů dokázáno příznivé ovlivnění akutních atak při podávání ACTH (adrenokortikotropní hormon).

V roce 1970 je v Izraeli ve Weizmannově institutu objeven glatiramer acetát – imunomodulátor, látka schopná měnit rozsah odpovědí imunity, ovlivňující frekvenci relapsů. Ve stejném roce začíná první studie interferonu beta.

Další posuny v léčbě a výzkumu:
* 1973 – vývoj MRI
* 1975 – objeveny geny zajišťující obranyschopnost
* 1978 – první použití CT k zobrazení lézí RS
* 1979 – první studie Copolymeru 1 – syntetická napodobenina myelinového bazického proteinu
* 1980 – rozpoznání negativního vlivu astrocytů na vznik zjizvené tkáně => zaměření výzkumu k blokaci zjizvení
* 1981 – zjištěna schopnost oligodendrocytů tvořit nový myelin i v dospělosti => zaměření výzkumu k pokusům na podporu tvorby nového myelinu
* 1984 – k zobrazení lézí RS používáno vyšetření MRI – odhaluje, že zánět v mozku se může objevovat i bez symptomů
* 1986 – nalezeny růstové faktory pro oligodendrocyty

Komentáře k tomuto článku mohou registrovaní uživatelé vkládat v rámci našeho Diskuzního fóra. Nejzajímavější komentáře zveřejníme na webových stránkách.
Neregistrovaní uživatelé si mají možnost přečíst všechny komentáře na stejném místě.