muž-otázkaRoztroušená skleróza mozkomíšní je označována jako nemoc s nenápadným začátkem a nepředvídatelným průběhem (od minimálních tělesných postižení až po těžkou invaliditu). Nemoc je velmi individuální a u každého jedince probíhá jinak, proto typický pacient neexistuje. Zatímco u někoho se RS projeví jen mírnými relapsy s dlouhodobými meziobdobími remisí, u jiného zanechá již první relaps výrazné trvalé následky a u dalšího dochází k postupnému zhoršování stavu bez výrazných relapsů.

Patogenní projevy

Zánět
RS nazýváme autoimunitním onemocněním, protože při něm dochází ze zatím neznámých příčin ke vzniku zánětu, během kterého se stane propustnou hematoencefalitická bariéra, která za normálních okolností odděluje krev a mozkovou tkáň a brání tím vstupu některých látek do CNS (umožňuje jen omezený transport a reguluje tak výměnu látek mezi krví a tkáňovým mokem). Právě přes tuto bariéru proniknou do CNS T-lymfocyty, které jsou po odeznění zánětu „uvězněny“ uvnitř a začnou produkovat toxické látky, které napadají myelinové obaly nervů v mozku a míše jako cizorodý virus (proces demyelinizace). Abychom byli „spravedliví“ k T-lymfocytům, tak musím dodat, že dle některých studií na zvířecích modulech byl prokázán i podíl B-lymfocytů na rozvoji nemoci.

Léze (plaky, jizvy)
Samotný název skleróza odkazuje na přítomnost zjizvených tkání v mozku (skleros – tuhý), slovo roztroušená pak odkazuje na tvorbu více demyelinizačních ložisek kolem drobných cév v bílé hmotě CNS. Jejich velikost je od 1mm až po několik centimetrů.
Během demyelinizace dochází k rozpadání myelinových pochev neuronů v místě ložiska, což vede k obnažení vlákna a poruše vedení nervového signálu k cílovému orgánu. Tato porucha trvá většinou několik dní, než se okolo „holého“ vlákna rozprostřou iontové kanály (sodíkové a draslíkové; v myelinizovaném vlákně obsaženy v 
Ranvierových zářezech), které opět alespoň částečně vedou vzruch. V lepším případě po odeznění zánětu dojde k opětovnému nahrazení myelinu. Není-li již tělo schopno regenerace, obklopí obnažený neuron zjizvená tkáň.
Pokud je nervová dráha poškozena současně na několika místech, dochází k výrazné poruše funkce a vlákno nakonec díky nedostatku myelinu zaniká a s ním zaniká i nervová buňka. Tento proces zániku neuronů již není dán zánětem, ale důsledkem zánětu a označuje se jako 
neurodegenerace. Je nutné si uvědomit, že dorůstání nervů v CNS není u člověka možné, nervy jsou schopny dorůstat jen v PNS, proto je neurodegenerace spojena s nevratnou ztrátou funkce a úbytkem mozkové tkáně.
V akutním zánětlivém ložisku může docházet i k trhání samotných vláken, což může vést k trvalému poškození konkrétní funkce. K takovému poškození je ale zapotřebí přetržení velkého množství vláken, protože všechny nervové dráhy jsou „jištěny“ větším množstvím vláken, než je zapotřebí pro normální funkci. Proto k trvalému neurologickému poškození dochází až po jejich velmi významné ztrátě.

Nejčastěji se léze (plaky, jizvy) nacházejí v oblasti bílé hmoty v blízkosti:
* komor mozečku – dvě polokoule spojené červem (na řezu vypadá jako strom => „strom života“); centrum tělesné rovnováhy, koordinuje tělesné pohyby, reguluje svalové napětí
* mozkového kmene – vývojově nejstarší část mozku tvořená prodlouženou míchou, Varolovým mostem, a středním mozkem; vystupuje z něj 10 párů mozkových nervů + 2 pouze senzitivní
* bazálních ganglií – útvar velkého mozku hned pod mozkovou kůrou; oblast tvořící pohybovou aktivitu
* míchy
* zrakového nervu
 – II. hlavový nerv (párový), který přenáší zrakovou informaci z oční sítnice do zrakových center

V PNS se léze vyskytují jen zřídka, stejně tak jako většinou nebývá zasažena šedá kůra mozková, která je odpovědná za vědomí, myšlení a paměť.

Komentáře k tomuto článku mohou registrovaní uživatelé vkládat v rámci našeho Diskuzního fóra. Nejzajímavější komentáře zveřejníme na webových stránkách.
Neregistrovaní uživatelé si mají možnost přečíst všechny komentáře na stejném místě.